underground na vzestupu po 1989

zdroj: krajskelisty.cz

Přestože byl u nás rock and roll a rok v dobách tuhého komunismu v podstatě zakázaný, usadil se zde jako pevná součást naší hudební scény, i když fungoval tak trochu skrytě. Měl punc západní a svobodné hudby. Ovšem navzdory zákazům se nepovedlo udržet tenhle fenomén pod kontrolou. Bujela tu mohutná undergroundová scéna, která si žila v různých maličkých prostorách a klubech, nebo také na venkovských statcích. Zkrátka tam, kde byl pro hraní klid, zájem lidí a hlavně minimální zájem policie, která by měla chuť vstupovat na scénu a perzekuovat jak muzikanty, tak i jejich posluchače. Obrovskou sílu získala česká undergroundová scéna hlavně uvězněním členů skupiny Plastic People of the Universe v 70. letech 20. století. Proto když to v roce 1989 společensky bouchne, žádná rocková scéna zde nevzniká, už tu totiž dávno existuje. Konečně ale může svobodně vydechnout a vystrčit růžky z podzemí. Undergorund už zkrátka není underground, ale oficiální kultura. Její rozmach podpoří i nový prezident Václav Havel, sám velký fanoušek rockové hudby. V Praze se rodí spousta různých klubů, které hrají pestrou směsici rocku a jeho různých odnoží a to platí až dodnes. Kde se v Praze něco děje? V Lucerna Music baru můžete protančit noc. MeetFactory vám přijde vhod, pokud hledáte nějaké alternativní styly, Klub 007 u strahovských studentských kolejí se zase pyšní dlouhou tradicí už od roku 1969. Rock Café je skvělým prostorem pro představení tuzemských a zahraničních kapel. Klub Roxy přitahuje DJ i kapely nejenom z Čech, ale i z různých koutů světa. Klasický rock nebo oldies nabízí klub Vagon a tím výčet ani zdaleka nekončí. Zkrátka vždycky je kam jít a co si poslechnout…

rockabily kostýmy pro milovníky rocknrollu

zdroj obrázku: etsy.com

Zatímco móda punkových rockerek se hodí jenom na koncert nebo do oblíbeného rockového klubu či do hospůdky na pokec s přáteli, rockabilly módní styl je daleko použitelnější i všední nošení. Ženy v něm mohou skvěle ukazovat své dobře vyvinuté křivky a budit obdivné pohledy druhého pohlaví. Zaručeně tak dají najevo svůj originální vkus. Vyznavačky rockabilly stylu sice budou vypadat nepřehlédnutelně a nápadně, ovšem nikdo jim neupře, že se oblékají s grácií a sexy a dokážou kousky svého oblečení sladit do sice hodně originální, ale za to přiměřeně elegantní a šmrncovní podoby. Prezentují styl pin-up modelek a účesů z 50. let. Typické jsou šaty na ramínka s vyztuženými košíčky na prsou. Nechybí barvy a rozevlátá nařasená sukně. Pokud se začne otáčet, vytvoří kolem těla vlnící se kruh a dotyčná ukáže i leccos z pěkně tvarovaných nohou. Nesmí chybět natupírované účesy s velkými vlnami. Není se třeba bát ani barev do vlasů. Hříva nemusí být nutně jenom jednobarevná. Co třeba velice odvážná kombinace červené ofiny a černého zbytku hlavy? Něco podobného upoutá na první pohled. Vypadá to dobře, navzdory tomu, že je to trochu ztřeštěné. A všemu je třeba přizpůsobit i líčení: výrazné červené rty a tváře a naopak jemné oční stíny. Úplně jiný styl ale najdete u dam, které se zbláznily do gothic stylu. Pro ně se hodí jedna charakteristika: upírský, temný, nevypočitatelný. Vypadá to, jako by v sobě skrývaly cosi tajemného, nepřátelského, podivného. Rozluštit tajemství není jednoduché. Kombinace viktoriánského korzetu a černých džín je to pravé. Hodí se ale i krajkové korzetové šaty opatřené volánky. K tomu nesmí chybět vysoké zavazovací boty. Samozřejmě, že ideální je černá barva, nebo temné odstíny, a to ve všem. Líčení vynikne dramatické. Bledý make-up a tmavě zbarvené rty i stíny kolem očí.

oblečení pro punkrockerku je dosti typické

zdroj obrázku: costumeish.com

Každý správný rocker nebo rockerka si své názory na módu nenechává pro sebe. Naopak, svůj životní styl prodchnutý rockovou hudbou se snaží dát najevo i svému širokému okolí. Vyjadřuje se například i tím, jaké nosí oblečení. Jaké názory můžete dát najevo? Třeba se hodit do stylu punk rock, rockabilly nebo gothic, záleží na vás, co preferujete. Odvážné komplety jsou u rockerek znamením, že jim učaroval punk styl. Šatičky ve stylu pin-up modelek jako vystřižených z 50. let 20. století, to jsou pro změnu fanynky rockabilly. Krajky, kůže, samet, to vše zahalené do temně černé barvy značí, že máte co do činění s vyznavačkou stylu gothic rocku. Nejdivočejší oblečení jsou na sebe schopné navléct punkerky. Klidně spojí dohromady různé barvy, u kterých by usedlého člověka ani nenapadlo, že mohou jít nějak dohromady. K tomu potisky, textury, prostě bláznivé kombinace barev i vzorů. Dokonalým vzorem punkových bláznivin jsou kreace známé módní návrhářky Vivienne Westwoodové. Ženě propůjčí vizáž modelky, která ráda provokuje a nikdy se nechová konvenčně. Ovšem rebelky musí být docela opatrné na veřejnosti. Zatímco na koncertě punkové kapely sklidí se svými kombinacemi zasloužený obdiv, učitelé ve škole k nim budou podstatně kritičtější. Co si má punk rockerka vzít, aby se cítila dokonale? Třeba trička s potiskem kapely, výborné jsou barevné kombinace. Černou koženou bundu s kovovým zipem a hroty. Na bundu našpendlit placky oblíbené kapely. Ideální jsou věci, které vypadají obnošeně. Roztrhané džíny. Roztrhly se vám kalhoty, tričko? Platí pravidlo rozhodně nesešívat, ale sepnout spínacím špendlíkem. Čím větší, tím lepší. Super je vyšisované seprané tričko. Boty: Conversky, černé lodičky s vysokým podpatkem. Skvělé jsou černé síťované punčochy.

poster hitorie rocku

zdroj obrázku: www.sunshinedaydream.biz

Kde se vzala, tu se vzala rocková hudba. Tahle muzika, která fascinuje spoustu lidí už po generace, má své kořeny na konci 40. a počátku 50. let 20. století ve Spojených státech amerických. Vlivy nasává v černošské hudbě jako třeba gospel nebo rhythm and blues nebo dokonce i country hudbě. Tenhle pestrý koktejl se smíchá a výsledkem je rock and roll. Vůbec poprvé tenhle pojem vysloví jistý diskžokej jménem Alan Feed v americkém Clevelandu v roce 1951. Od této chvíle se píší dějiny rock and rollu. Polovina 50. Let 20. Století už jednoznačně patří rockabilly a Elvisovi Presleymu, nezapomenutelnému králi téhle muziky. Velice zdatně mu sekundují také Buddy Holly a Carl Perkins. Do hudebních nahrávacích studií, ale samozřejmě i na pódia tehdy vtrhne jako svěží vítr elektrická kytara a její zvuk. Ovšem s koncem 50. let 20. století už éra rock n´rollu zvolna končí. Něco je doslova ve vzduchu, nadchází doba změn a nových interpretů. O slovo se na počátku 60. let hlásí Velká Británie, kde Cliffh Richard se skupinou The Shadows zpívá svůj velký hit „Move It“. A pak už máme rok 1962, kdy na svět přicházejí legendární Beatles. Právě oni se stávají tím pravým rockovým počátkem. Ovlivňuje je spousta stylů jako soul, rhythm and blues, ale také surf rock, směs surfu a rock n´rollu, ze kterých si prostě namíchají koktejl podle vlastního uvážení. A přichází obrovský boom rocku, který vlastně nikdy neskončí. Beatlesácký hit „I Want to Hold Your Hand“ zaútočí na první místo amerického žebříčku Billboard Hot 100. Rockové období začíná.

Tuhle jsem narazil na starý článek o této fantastické kapele. Hned jsem si sehnal pár písniček a zavzpomínal. The Doors byla pro rockový žánr jedna z nejdůležitějších. Vznikla v roce 1965. Do dnešních dnů klasická sestava ve složení zpěvák Jim Morrison, kytarista Robby Krieger, klávesák Ray Mnazarek a samozřejmě bubeník John Denmore. Po svém vzniku zaznamenali opravdu raketový start. První nahrávaná deska se jmenovala velmi jednoduše, The Doors s nejznámější jejich skladbou vůbec „Light My Fire“. Složení a hudební zpracování následujících skladeb byly podobné právě tomuto hitu. Příjemný charismatický hlas zpěváka Morrisona v doprovodu výrazných kláves. Kytara i buben spíše dolazují celkovou atmosféru písně a kytara jen občas převezme iniciativu. Zvláštností byla nepřítomnost baskytaristy. Klávesák Ray nechtěl mít v týmu dalšího kytaristu a vše zvládl zahrát sám na svém bass-piáně (značky Fender-Rhodes). Styl byl tenkrát pojménovaný jako acid-rock a skupina se stala primusem v této kategorii (dle časopisu Life). Typická velmi dlouhá sóla však písně neobsahují, čímž se trochu vymykají typickém rytmu acid-rocku. Navíc struktura písně je velmi pevná a stálá. Další věcí, kterou se The Doors v tehdejší době vymykali jsou texty písní. Ty měly šokovat a dařilo se jim to (např. nejznáměší pasáž „Otče? Ano, synu? Chci tě zabít. Matko? Tebe chci ojet.“ z písně The End). Slova tehdy velmi nadčasová, dnes prakticky běžná.

the doors v době největší slávy

zdroj: jimmorrisononline.com

 

Problémem byl zpěvák Jim Morrison a jeho problémy s alkoholem. To se projevovalo nejen v jeho soukromém životě nebo nahrávacím studiu (kam chodil pravidelně opilý) ale hlavně na podíu. Místo zpěvu pak začal opilý mluvit k divákům. Jednou v Miamu na koncertu dokonce řekl divákům, že přišli jen proto aby viděli jeho penis a svlékl se a ukázal jej všem. Několikrát byl za toto chování obviněn (opilství, hrubé vyjadřování, obnažování apod.). Hodně koncertů bylo tak rušeno a některá americká rádia něchtěla písničky The Doors pouštět do éteru. Několikrát byl odveden přímo po skončení koncertů za další přestupek, který na jevišti předvedl (dnes by se pravděpodobně nic nestalo). Všechno to bohužel nemělo dlouhého trvání. Jim odjel dobít baterky se svou manželkou Pamelou Cursonovou do Paříže. Tam 3. července zemřel pravděpodobně na zástavu srdce. Ve vaně. Jeho náhrobek je dodnes známým poutním místem. Morrisonův život zachytil i film Olivera Stonea, The Doors, kde si Jima zahrál Val Kilmer.

Nová hvězda country Cassadea Pope

zdroj: billboard.com

Když v roce 2008 začínala „celosvětvá finanční krize“, tak na Floridě v okolí West Palm Beach se začla seskupovat smečka, která vyla chytrý, melodický a hlavně chytlavý rock. Rychle si získávala fanoušky. Kapela složena z bratrů Gentilů, Mike a Chris. K nim přibyl kámoš Alex Lipsow a společně drtili do strun kytar. Na bubny bušil méně známy Patrick McKenzie. Ovšem nejdůležitější aktérkou bandu byla Cassadee Pope, která kromě skvělého zpěvu i výborně vypadá a je to ta nejhezčí čtvrtina z celé kapely. Rychle vygradovali do výšin slávy a hned v prvním roce, kdy vytáhli mezi konkurenci natočili první desku v náhrávacím studiu. Vzniklo parádní album „Hold on Tight“. Mohl někdo už tenkrát tušit že další u nevydají a jediné následující výtvory budou tři EP ? V letech 2008 až 2011 udělali několik koncertových šňůr přes Evropu i USA, společně s dalšími kapela. Pak náhle veřejně vyhlásili odpočinek a pozastavení činnosti. Velký počet fanoušků byl hodně hodně zklamán.

Ale koho z toho vinit ? Poté se zjistilo, že Cassadee již nestačilo zpívání v kapele na menších koncertech a chtěla zkusit (těžkou) dráhu sólové zpěvačky. Nejdříve vyzkoušela vlastní sólové turné po státech (na východním pobřeží). Poté se účastnila oblíbené soutěže „The Voice“ (u nás tato oblíbená soutěž také několikrát proběhla). Zde si ji všiml Blake Shelton, velké zvíře country music. Vzal ji do svého týmu. Při soutěži se snažila zpívat hlavně svůj šálek kávy – rock (třeba Happy Ending – Avril Lavigne). Nejvíce však zaujala ve finálovém kolem v duet právě se zmiňovaným Blakem Sheltonem. Soutěž se jí podařilo vyhrát a tím si konečně naplno otevřela cestu do světa velké pop music. Na vlně svého prvního místa surfuje dodnes. Nedlouho poté přišel i obrovský finanční úspěch s prodávanými deskami. Debutové album si dlouho drželo první misto v country žebříčku a v populárním Billboard 200 zakončilo na devátém místě. Nová hvězdička pop music však zcela jistě nepotěšila skalní fanoušky Hey Mondey, kteří stále marně čekají na obnovení kapely.

Mají masky, papeže, a tajemno! Nádech satanismu a okultismu tuhle kapelu provází už od jejich vzniku před sedmi lety. Právě teď se švédští Ghost řítí na turné s albem Meliora.
Počátky heavy/doom/gothicmetalových Ghost se datují do roku 2008. Ústřední postavou celé sestavy je papa Emeritus, jejich vlastní verze satanistického kazatele, který zárovenň zastává funkci maskota kapely. Papa Emeritus se s každým albem vrací ve své nové podobě, s vinylovou maskou na tváři a je vybírán složitými rituály z vlastní konkláve. První deskou Opus Eponymus z roku 2008 provázel Papa Emeritus, který reprezentoval perverznost církve a vystupoval jako strašidlený přízrak. Papa Emeritus II. spojený s deskou Infestissumam z roku 2013 v sobě skrýval korupci a nečisté praktiky církve, měl velmi uhlazené vystupování, knír a vinterview hovořil italsky. Papa Emeritus III. je na scéně teprve krátce, údajně jde o bratra Emerita II. Každý ze zpěváků se liší i kostýmem, který je však vždy stylizován do církevního stylu, nechybí papežská mitra a roucho. Pokud se vám zdá, že všichni Papové mají stejný hlas, Ghost pro vás mají přesné vyjádření: Jsou tu tři jiné postavy nazývané Papa Emeritus. Každá je mladší než ten předchozí, i když všichni okolo věří, že je to ten samý člověk.

papa emeritus III z kapely Ghost

papa emeritus III z kapely Ghost

Zbylí členové kapely jsou nazýváni Nameless Ghouls a jsou rzděleni podle základních elemntů – ohně, vody, větru, země a aetheru. Znak svého elementu mají na kostýmech. stejně jako u Papy nikdo nezná jejich pravou identitu, tak se nedá odhandnou, jestli během 7 letého působení kapely proběhly nějaké personální změny. Při jednom interview se sólový kytarista přořekl, že s nimi jeden čas hrál i Dave Grohl, převlečený za kytaristu. Alpha, ohnivý Ghoul a sólový kytarista v jedné osobě, tvoří společně s Omegou, rytmickým kytaristou a ghoulem eatheru, dvojici členů, která nejčastěji poskytuje novinářům rozhovory. Nicméně absence osobních informací o členech kapely dává velký prostor k všemožným terim a dohadům. Všechny písně jsou kreditovány tajemnému Ghoul Writterovi. Švédská asociace pro práva hudebníků spekulovala o tom, že tímto tajemným skladatelem je Tobias Forge a že by dokonce mohl být i Papou. Kabela krátce na to oznámila, že žádné dohady o identitě členů nebude komentovat.

Jakožto kapela se satanicstckou vizáží ěli Ghost ve spojených státech velký problémy. Hned první problém nastal s jejich názvem, který mělo za oceánem jako obchodní značku zaregistrováno hned několik firem i kapel. Proto na ghotst můžete narazit ve variantě ghost bc – takto kapela vyřešila vydávání cd a dalších produktů za oceánem. Potíže nastaly is se samotnou výrobou druhé nahrávky „Infestissumam“, což vedlo ke zpoždění jejího vydání. Rádia odmítala nasadit skupinu od ratcí a katolická církev dkonoce bojovala o stažení hamburgeru pojmenovaného po kapele z restaureace Kumas Corner v Chicago. Letos na podzim se Ghost chystají do USA na velké turné nazvané Back to The Future. S jakou náručí je Amerika příjjme, poznáme během několika měsíců.

marilyn manson v civilu

zdroj: mirror.co.uk

Marilyn Manson umí pořádně šokovat a jsem na to uněj zvyklý. Jonathna Davis z Korn si sním v tomhle směru rozhodně nezadá. Jaké je ale překvapení, že se tihle dva podivíni dali údajně dohromady a chystají pro nás nový hudební projekt. Ví se, že jsou staří kámoši, jen se dlouho neviděli. Nedávno se potkali a ihned dohodli že udělájí něco společného a nečekaného. Jednou to prostě muselo přijít, řekl pro media pán temnot Marilyn. Ani jeden z hudebníků však neprozdadil, jak bude jejich muzika znít. Při vzpomínce na poslední spolupráci, kterou byl úžasně temný song Redeemer ze soundtracku k filmu Queen of the Damned, se ale dají čekat velké věci. Mezitím samozřejmě dělají své vlastní další aktivity. Jonathan Davis finišuje s country albem, na kterém maká s duem BigRich a Mnason se objevil před kamerou. Nebojte, herec z něj asi nikdy nebude i když… nějaké pokusy už přece jenom prožil, takže nikdy neříkej nikdy. Jeho nejnovější filmový štěk je ze známého americké krimi seriály Sons of Anarchy. Skoro si jej v něm nevšimnete. Tak snad aspon vyjde proklamovaná spolupráce s hudebním géniem Davisem. Jistě se na to těší každý fanoušek tvrdší hudby. Tento projekt jistě bude stát za to, bude-li ovšem dotažen do konce. Rozmary hvězd jsou totiž nevyzpytatelné :-)

Šaty dělají člověka, to je pravda odvěká. Proč tedy rockeři, punkeři, metalisti a všichni ti, co nosí kožené bundy, vysoké boty jsou osočování z rasismu, xenofobismu a v nejhorším případě z fašismu. Za co? Že se oblekáme podobně jako skupiny lidí, které zvedají pracku nahoru na počest magora, který chcípl přes 70 lety. Já mám své oblečení rád. V tričku Metalica jdu klidně i na hory a vysoké boty samozřejmě. A nehodlám nic na tom měnit, kvůli tomu že určitá skupina lidí tady v čr rozdmýchává nepokoje. To skupinou lidí myslím extrémisty. A to pravičácké i levičácké. zejména tyhle sluníčkáře. Taky bych mohl říct, že dredatí kluci z Kliniky neznají nic jiného než travičku a perníček a jediná jejich práce je si ráno vyhnat blešky z dredů. Tyhle nemakačenka by se neměla vůbec ozývat.
To že se na koncertech umíme odvázat, zařvat si zhluboka či si chlapsky odplivnout, svědčí jen o tom, že nejsme žádní změkčilci ze squatu. Takže lidi, neblbněte a neposuzujte ostatní podle hader. Jestli mám na sobě oblek, mikinu s kapucí, montérky nebo hábit k nohám, nic nevypovídá o tom jaký jsem člověk. Zda jsem dobrý nebo zlý, to posoudí až teprve moje činy a nikoli přiblblé oblečení.

Tak teď čtu na ihned, že chtějí přeci jenom obvinit skupinu Ztohoven. Pokud si nepamatujete, tak loni provedli recesistickou (prosím nesplést se slovičkem rasistickou) akci na hradě. Místo standardy tam vlály obří červené trenýrky. Prej výtržnictví, krádež a poškkozování cizí věci. Tak s takovýma sračkama at jde hrad do řiti. No je fakt že trochu poničili střechu a uletěla standarda :-) Zatím se neví zda jim hrozí jen uhrazení škody a podmínka nebo odnětí svobody.

Já si myslím že problém je ale uplně někde jinde. Jak může normální člověk bez problémů dostat na střechu, která by měla být tou nejpečlivější střeženou střechou v České republice ? Provedli to chytře, využili probíhající rekonstrukce zdí a vyšplahali po lešení převlečení za kominíky. Ochranka je chytila až po incidentu. Co kdyby ale incident nebyl jen vyvěšení trenýrek ale třeba atentá na hlavu státu. Tak to by je taky chytli až po akci ?? Absurdní. Aspoň že pak vyhodili šéfa hradní stráže a šéfa prezidentovy ochranné služby.

Ztohoven dobývají střechu pražského hradu, zdroj ihned.cz

Ztohoven dobývají střechu pražského hradu, zdroj ihned.cz

Není to poslední mediálně známý případ skupiny Ztohoven. Vyznamenali se například videem, kde na pozadí Prahy vybuchla atomová bomba a objedvil se klasický atomový hřib. Toto video navíc nějaký způsobem dostali do vysílání České Televize (na kterou přispívate i vy z koncesionářských nemalých poplatků).
Každopádně se těším na další podařené kousky těchto vykuků, kteří se kvůli svým akcím již nejedenkrát dostali do konfliktu se zákonem.